Ve zkratce
- Jako poskytovatel zdravotní péče musíte uchovávat jedinečnou identifikaci (UDI) všech zdravotnických prostředků, které vám byly dodány.
- Výjimku tvoří prostředky rizikové třídy I a diagnostické prostředky in vitro třídy A.
- Povinnost plyne ze zákona č. 375/2022 Sb. a evropského nařízení MDR (EU) 2017/745.
- Evidenci je nejlépe vést elektronicky a na vyžádání ji předložit SÚKL.
- Nejjednodušší cesta: naskenovat UDI mobilem — data se doplní z EUDAMED a uloží do centrální evidence.
Co je UDI kód a proč se musí evidovat?
UDI (Unique Device Identification — jedinečná identifikace prostředku) je kód, obvykle čárový kód GS1 nebo DataMatrix, který je na štítku prakticky každého zdravotnického prostředku prodávaného v Evropě. Slouží k jednoznačné identifikaci prostředku a k jeho dohledání — například když je konkrétní šarže stažena z trhu.
UDI má dvě části:
- UDI-DI (identifikátor prostředku) — říká, o jaký prostředek jde. Je klíčem do evropské databáze EUDAMED, kde najdete název, výrobce, rizikovou třídu a stav na trhu.
- UDI-PI (výrobní identifikátor) — nese údaje o konkrétním kusu: číslo šarže, datum výroby, datum expirace a případně sériové číslo.
Právě proto je UDI pro evidenci tak cenné: z jediného kódu přečtete jak identitu prostředku, tak jeho šarži a expiraci.
Kdo má povinnost UDI evidovat?
Povinnost uchovávat jedinečnou identifikaci dopadá na poskytovatele zdravotních služeb — tedy na nemocnice, kliniky i menší ambulance a ordinace. Týká se prostředků, které vám byly dodány.
Zákon z povinnosti výslovně vyjímá:
- zdravotnické prostředky rizikové třídy I,
- diagnostické zdravotnické prostředky in vitro rizikové třídy A.
U ostatních tříd — tedy IIa, IIb, III a zejména implantabilních prostředků — evidenci vést musíte.
Co přesně říká legislativa?
Povinnost vychází ze dvou na sebe navazujících předpisů — českého zákona a evropského nařízení.
„Poskytovatel zdravotních služeb je povinen uchovávat jedinečnou identifikaci prostředků, s výjimkou zdravotnických prostředků rizikové třídy I a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro rizikové třídy A, které mu byly dodány. Tyto informace jsou poskytovatelé zdravotních služeb povinni na vyžádání předložit Ústavu.“
„Zdravotnická zařízení ukládají a uchovávají, pokud možno v elektronické podobě, jedinečnou identifikaci prostředků, které dodaly nebo které jim byly dodány, jestliže dané prostředky patří k implantabilním prostředkům třídy III.“
U prostředků jiných než implantabilních třídy III mohou členské státy uchovávání UDI po zdravotnických zařízeních vyžadovat a vyzývají k němu i jednotlivé zdravotnické pracovníky.
Oba předpisy si můžete přečíst v plném znění na Zákony pro lidi a v EUR-Lex.
Jak UDI evidovat v praxi — dvě cesty
V zásadě máte dvě možnosti, jak povinnost splnit:
1. Ruční přepis do tabulky
Klasická cesta: štítky přelepujete nebo čísla ručně přepisujete do Excelu. Zákon elektronickou tabulku nevylučuje, ale v praxi je to pomalé, náchylné k překlepům a při kontrole se v tom těžko orientuje. UDI kódy jsou navíc dlouhé a ruční opis se snadno splete.
2. Skenování mobilem
Rychlejší a spolehlivější cesta: UDI na obalu naskenujete telefonem. Aplikace kód sama rozklíčuje, rozpozná číslo šarže i datum expirace a doplní údaje o prostředku z databáze EUDAMED. Nemusíte nic přepisovat ručně a evidence zůstává přesná a připravená na audit.
Jak evidovat UDI krok za krokem s aplikací ZdravData
ZdravData promění jakýkoli telefon nebo tablet v profesionální čtečku UDI. Postup má čtyři kroky:
- Naskenujte. Otevřete aplikaci a namiřte kameru na UDI na obalu prostředku — funguje s GS1 DataMatrix i klasickými čárovými kódy.
- Identifikujte. ZdravData kód rozklíčuje a automaticky prostředek vyhledá v EUDAMED — stáhne obchodní název, výrobce, kategorii EMDN, rizikovou třídu, stav na trhu i podmínky skladování.
- Uložte. Potvrďte umístění (ambulance, oddělení, sklad) a uložte. Prostředek se okamžitě přidá do centrální evidence.
- Sledujte a exportujte. Hlídejte expirace (barevně odlišené), filtrujte podle umístění a kdykoli vše vyexportujte do souboru .xls — třeba pro kontrolu SÚKL.
Na co si dát pozor při kontrole SÚKL
SÚKL může evidenci vyžádat — proto se vyplatí mít ji úplnou a rychle dohledatelnou. Doporučujeme:
- evidovat všechny dodané prostředky mimo výjimky (třída I, IVD třída A);
- vést evidenci elektronicky, ať ji lze snadno filtrovat a exportovat;
- u každého prostředku mít jedinečnou identifikaci (UDI), ideálně i šarži a expiraci;
- umět evidenci na vyžádání předložit — nejlépe jedním exportem.
Nejčastější dotazy
Musím evidovat i zdravotnické prostředky rizikové třídy I?
Ne. Zákon 375/2022 Sb. (§ 39) z povinnosti uchovávat jedinečnou identifikaci výslovně vyjímá prostředky rizikové třídy I a diagnostické prostředky in vitro třídy A. U ostatních tříd (IIa, IIb, III a implantabilní prostředky) evidenci UDI vést musíte.
Stačí evidovat UDI v Excelu?
Zákon formu neurčuje a upřednostňuje elektronickou podobu, takže tabulka teoreticky stačí. V praxi je ale ruční přepis pomalý a chybový a při kontrole se špatně dohledává. Skenování UDI mobilem eliminuje překlepy a rovnou doplní název, výrobce a datum expirace z EUDAMED.
Co když prostředek ještě není v databázi EUDAMED?
Pokrytí EUDAMED stále roste s postupným náběhem nařízení, takže některé starší prostředky v ní zatím nejsou. Jedinečnou identifikaci ale přečtete přímo z kódu na štítku a údaje o prostředku doplníte jednou ručně — pro příště se použijí znovu.
Kdo eviduje UDI — zařízení, nebo jednotlivý lékař?
Povinnost dopadá na poskytovatele zdravotních služeb. Evropské nařízení MDR (čl. 27) navíc vyzývá i jednotlivé zdravotnické pracovníky, aby jedinečnou identifikaci dodaných prostředků ukládali a uchovávali, nejlépe v elektronické podobě.
Zjednodušte si evidenci UDI
Vyzkoušejte ZdravData na vlastních prostředcích — naskenujte UDI a mějte evidenci v souladu s předpisy během vteřin.
Domluvit ukázkuTento článek má informativní charakter a nenahrazuje právní poradenství. Závazné je vždy platné znění zákona č. 375/2022 Sb. a nařízení (EU) 2017/745. EUDAMED je systém provozovaný Evropskou komisí; ZdravData je nezávislý nástroj.